FV

Svá omezení objevujeme tím, že se rozhodneme překonat nějaké překážky. Pokud vám učitel zadá práci kterou byste zvládali příliš snadno, Udělejte o trochu víc, než se po po vás chce - není to výkřik vašeho ega, snaha ukázat, jak jste chytří, a není to ani touha získat něčí přízeň. Je to zcela prostá snaha o sebezdokonalení. Kráčejte dál, ale neustále si na cestě uvědomujete své vlastní limity.

Rád hraju s lidmi, kteří dokážou hrát prostě a klidně a které neděsí pomyšlení, že si ostatní muzikanti myslí, žen neumí hrát a tím už je vyřazeno 99 procent hudebníků.

--Neil Young

Pokud se snažíte nalézt uvnitř sebe klid a mír, zmizí pochybnosti o tom, zda hrajete dobře, zda máte talent, a všechny podobné otázky se vyjasní.

Nedostatek sebedůvěry znamená, že jste ztratili svou začátečnickou mysl. Je podstatné aby jste je znovu objevily a znovu si připomněly doby začátků. Věřte v pravdu naivního muzikantství, které vám vždy jasně ukáže jak byste měli hrát.

Naivní muzikantství obsahuje přesně to co od něho očekáváte – nevinné, neuvědomělé a nesobecké vyjádření. Řídí se jen svými vlastními zákony a nepřijímá nic, co by pro ně nebylo přirozené. Vychází z afrického přísloví, které říká: když umíš mluvit, umíš zpívat; když umíš chodit, umíš vytančit

Hrajte všechno, co lahodí vašemu sluchu. Nesoustřeďte se na to, co by od vás lidé chtěli slyšet. Buďte jako malé dítě, které si brouká nevinnou melodii. Nejprimitivnější hudba, kterou člověk hraje prostě, ale se silně emotivním vyjádřením, se dostává do samé podstaty, do jejích hlubin. Pokud je duše čistá, taky čistá i hudba. Zahrát krásné je velmi snadné – stačí k tomu tři akordy.

Zarámování je to, jak své sólo začnete a jako ukončíte. Zarámování je to jak rozvíjíte jsou skladbu. Zarámování je to, jak vystupujete na scéně a co k tomu všechno potřebujete.

Zarámování by mělo povznést umění na vyšší úroveň. Nemělo by ho kazit navíc dává jasno s vašim představám. Je známo, že dobré víno chutná lépe ve sklenicí než plastovém kelímku hotdogy jsou lepší venku při pikniku než uzavřené jídelně. Správný rám dodává obrazu jeho plnost. Uvědomte si to a jeden jediný tón bude znít jako celý orchestr, pokud bude správně zarámován. Někdy stačí jen správně rám a cosi na první pohled zcela běžného se odhalí v celé své nádheře.

Rybaří na správných místech. Jeho vlasec je ve správné hloubce. Proto ví, že za neúspěch při chytání on sám nemůže. "Měl bych dávat pozor," říká si stařec. "Musím být připraven, když se štěstí náhle dostaví." A to je přístup černého pásu na Cestě zenové kytary.

Proces zenové kytary prostý: oblečte si bílý pás, vezmete kytaru, nalaďte ji a hrajte. Soustřeďte se na to, abyste do každého tónu dávali svou duši, A nestarejte se o smlouvy u nahrávacích studií nebo o to, kolik alb prodáte. Když se ryba zasekne, tak se zasekne.

A svůj proces o pročišťujte a zdokonalujte. Cesta zenové kytary je založena na činnosti.

Vyváženost musí být poznat z celkového chování člověka i při hudebním vystoupení. Musí v něm být upřímnost a zanícenost, ale nikoliv přehnaná vážnost; umělec musí být věrný svým představám, ale nesmí se jimi vychloubat, musí ukazovat Cestu, ale nekázat ji. Hranice mezi oslavováním hudby a oslavováním sebe je nesmírně tenká.

Kouzlo nedokonalosti se ukrývá v pokrouceném stonku růže, asymetrickém tvaru ručně vyrobené mísy, v suku v kusu dřeva, mateřskému znamínku v koutku úst, v měsíci, který je zčásti zakryt mraky. A právě takové "nedokonalosti" přírodě nijak na kráse neubírají, právě naopak ji umocňují.

Poznejte pocit při překřikování vln tříštících se o pobřeží. Pobídněte svého ducha jako běžícího koně. Klaďte jednu nohu přes druhou. Opakujte to.

Hrajte s co největším počtem lidí. Začleňte se mezi ně.

Cesta zenové kytary
Philip Toshio Sudo
ISBN 80-7205-166-0